Agility
Když jsem poprvé přijela do Heřmanic nevěděla jsem, co to agility vůbec je. Když mi Laďka ukázala jak běhá se svými pejsky, mimochodem jsou to borderky, tak jsem to chtěla ihned vzdát a raději to ani nezkoušet. Připadalo mi nemožné něco takovýho naučit malou Peggy. Laďka však řekla ať to zkusíme, že přestat s tím můžem vždycky. A tak jsme začali jezdit pravidelně na cvičák. Jako malinká začínala Peggy agility ve 3 měsících, kdy jsem ji učila jen tunýlky a kladinu. Postupně jsem ji učila i áčko na které má problémy se vyšplhat i teď, když je velká. Zkoušeli jsme v tomhle věku i slalom, ale ten dává zabrat až do dnes. Jako poslední jsme začínali skákat. Bylo to opravdu velmi vyčerpávající když jsme Peggy naháněli po celém cvičáku, aby alespoň jednou překážku přeskočila. Vše se však vydařilo a teď už ji nemusím vůbec přemlouvat. Řekla bych, že Peggy se v agility snaží co to jde a je čím dál lepší a lepší. Máme však i naši slabou stránku a tou jsou rozhodčí na parkuru na které Peggy štěká.
Peggy splnila 3 zkoušky SA1 na výborně a nyní už musíme povinně startovat v SA2.
